Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Člověk zručný

28. 2. 2007

Člověk zručný (latinsky Homo habilis) je jedna z linií rodu Homo a hypotetický předchůdce dnešního člověka, který žil v době nejstaršího paleolitu před 2,7 - 1,5 miliony let na území východní Afriky. Jeho pojmenování vychází z dokladů, dle kterých na rozdíl od australopithéků dokázal používat primitivní nástroje. Homo habilis je spojován s kamennou industrií kultury oldovan.

 Původ a navazující linie

O původu existují různé hypotézy. Uvažuje se o vývoji z některé z větví australopithéků, nověji i o původu v Člověka východoafrického (Homo rudolfensis). Člověk zručný je považován za předka Člověk dělný (Homo ergaster), jehož linie dále pokračovala v Člověka vzpřímeného (Homo erectus).

[editovat] Typické znaky

Co se týče fyzického vzhledu byl Člověk zručný ze všech známých druhů Člověka nejméně podobný dnešnímu člověku (snad s výjimkou Člověka východoafrického). Pohyboval se již vzpřímeně po dvou končetinách. Jeho výška se pohybovala mezi 120 a 140 cm, hmotnost mezi 30 a 40 kg. Pravděpodobně měl v poměru k tělu příliš dlouhé paže, ale zásadním rysem jž existující opozice palce vůči ostatním prstům, což umožňovalo práci s nástroji. Pro jeho lebku bylo typické ploché čelo, výrazné nadočnicové oblouky a masivní dolní čelist bez brady. Kapacita lebky byla 590 - 690 cm³. Vhledem k tomu, že nebylo přesně definováno čím se liší člověk od ostatních tvorů, existují spory, zda Homo habilis vůbec patří do rodu Člověk.

[editovat] Kontroverze

Člověk zručný byl původně považován za lovce a aktivního predátora. Oproti této do značné míry zidealizované podobě vystoupily hypotézy, že Člověk zručný se spíše živil likvidací zbytků úlovků velkých šelem té doby. V tom případě nástroje používal hlavně k porcování zdechlin. Určitě však je prokázáno, že patřil do jídelníčku velkých šelem jako např. Dinofelis barlowi - kočkovité šelmy podobné leopardovi. Bylo nalezeno několik lebek s typickými dvěma otvory v týlu, které vznikly když šelma táhla svou kořist do bezpečí. Tato šelma měla ve zvyku se se svou kořistí před obtížnými mrchožrouty uchylovat do korun stromů a odtud někdy ohlodané kosti propadly skrze kořenový systém do podzemních jeskyň, kde byly po milionech let objeveny.

Nadále pokračuje diskuze jestli a do jaké míry dokázal ovládat oheň, jestli pohřbíval své mrtvé, jestli a jak fungovala spolupráce během lovu a v neposlední řadě, jestli užíval jazyk či dorozumívací gesta.

[editovat] Nálezy

Nejstarší nálezy Člověka zručného jsou spojovány se jménem Louise Leakeyho a jeho objevy ve východní Africe v Tanzánii v roce 1964. Spolu s P. Tobiasem a J. Napierem objevili a zdokumentovali části celkem sedmi jedinců. Zatím nejstarší známé pozůstatky byly objeveny v Kada Gona v Etiopii 70. letech 20. století.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

fuj

(lllllllll, 20. 10. 2009 20:07)

co to ma byt hnus ble

TYPICKE ZNAKY

(KLARA OHNHEISEROVA, 10. 1. 2008 9:28)

MALO TOHO TAM JE VIC

pitlovina

(petr jakša, 9. 10. 2007 17:27)

v 1995 se narodila moje sestřenice.