Ruka
Distálním článkem horní končetiny je ruka, manus. Již při studiu anatomie „opěrné složky“ tohoto segmentu horní končetiny, je třeba mít stále na mysli základní postulát funkční anatomie ruky: prototypovým pohybovým projevem ruky je úchop. Ať je úchop prováděn jakkoliv, vždy jde v podstatě o flexi tříčlánkových prstů, doprovázenou opozicí palce. V souladu s požadavky na zajištění této hlavní funkce, je ruka dále velmi bohatě a jemně členěna. Toto členění je zřejmé již na skeletu ruky, který je složen z osmi zápěstních, pěti záprstních a čtrnácti článků prstů.
Z funkčního hlediska je ruka složena ze dvou paprsků: mediálního (4. a 5. prst) a laterálního (1. a 2. prst). Třetí prst má nestabilní polohu. Koncepci dvou paprsků odpovídá i zatížení ruky, které se při převážné většině pohybů koncentruje právě na vnitřní a zevní okraj ruky.